|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
|
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce. Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem)
Slavíček, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem) Práce se zabývá proměnami obsahu, forem a rolí českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956. Tuto problematiku tematizuje do čtyř zkoumaných okruhů (územně - organizační struktura, role družstev v československé ekonomice, vztahy s komunistickou stranou, hospodářská činost družstev). Ty tvoří předpoklad proměny spotřebních družstev z autonomních podnikatelských subjektů v podřízené články státem organizované distribuce. Práce analyzuje tuto proměnu v jejích jednotlivých fázích a zasazuje ji do širšího kontextu sovětizace, vytváření systému centrálně plánované ekonomiky a celkového ekonomického, sociálního a politického vývoje Československa v uvedených letech. Klíčová slova: Hospodářské dějiny, družstevnictví, spotřební družstva, sovětizace, Centrálně plánovaná ekonomika, 1945 - 1956
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
Poselství a vzájemný vztah sociálních myšlenek Bernarda Bolzana a Charlese Fouriera
Krpálková, Soňa ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato práce představuje osobnost a dílo dvou myslitelů, Bernarda Bolzana a Charlese Fouriera. Zaměřuje se na jejich sociální myšlenky, pohlíží tedy zejména na jejich stránku sociálních utopistů. Porovnává jejich názory na ideální uspořádání lidské společnosti. Také dává pozornost vyučování a výchově v jejich pojetí, navíc se zamyšlením ve vztahu k dnešku. Cílem je také zmapovat výchozí podmínky každého z myslitelů, materiální, rodinné, ideové, historicky dobové. To vše práce hned na úvod zasazuje do kontextu historického vývoje a následně do sociálních teorií. Po přehledu vývoje a sociálních teorií seznamuje s tématem sociálního utopismu a představuje další dva významné utopisty - Saint-Simona a Roberta Owena. Poté je představena osobnost a dílo Bernarda Bolzana, následně Charlese Fouriera. Následuje porovnání relevantních kategorií u obou myslitelů, představuje míru překrytí jejich společných rysů. Poté je zařazena kapitola mířena na výchovu a vzdělávání s přesahem do současnosti. Z práce vyplývá, že pro sociální utopismus je charakteristická neznalost sociálně-ekonomického vývoje a nedostatečné zpracování konkrétního způsobu realizace společenského zřízení. Tyto prvky se objevují také u hlavních protagonistů této práce. Cíl zmapovat, z jakých úvah a prostředí vychází jejich myšlenky a kritika společenských...
|
|
|
Družstevnictví jako jeden z možných nástrojů ekonomického konceptu Steady-State
Dekastello, Petr ; Hájek, Jan (vedoucí práce) ; Vejchodská, Eliška (oponent)
Diplomová práce na základě rešerše literatury analyzuje teorii ekonomiky ustáleného stavu (Stady- State Economy) a hledá její principy a východiska k užití v praxi. Otázkou je, zda je tato teorie životaschopná. Nejprve je v práci vše uvedeno do souvislostí, tzn. je uvedeno, jaké byly podklady a potřeby ke vzniku této teorie. Samotné zkoumání problematiky začíná v době rozvoje průmyslu a moderních ekonomií. V průběhu výzkumu si analýza všímá i fenoménu družstevnictví, které vzniká v počátcích industrializace, a ta je v práci zkoumána prvotně. Po uceleném představení ekonomiky ustáleného stavu se práce, opět vrací k družstevnictví, jelikož v průběhu bádání se odhalují určité paralely obou fenoménů. V závěru se proto rekapituluje a zkoumá, zda se představená ekonomika ustáleného stavu projevila jako životaschopná, co by ji mohlo podpořit a zda to může být družstevnictví - jestliže projevilo v paralelách určité předpoklady tuto analyzovanou ekonomickou teorii prakticky realizovat. Po přezkoumání kritik obou fenoménů lze učinit závěrečné zhodnocení a rozhodnutí, tj. zodpovědět výzkumné otázky.
|
|
|
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce. Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem)
Slavíček, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem) Práce se zabývá proměnami obsahu, forem a rolí českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956. Tuto problematiku tematizuje do čtyř zkoumaných okruhů (územně - organizační struktura, role družstev v československé ekonomice, vztahy s komunistickou stranou, hospodářská činost družstev). Ty tvoří předpoklad proměny spotřebních družstev z autonomních podnikatelských subjektů v podřízené články státem organizované distribuce. Práce analyzuje tuto proměnu v jejích jednotlivých fázích a zasazuje ji do širšího kontextu sovětizace, vytváření systému centrálně plánované ekonomiky a celkového ekonomického, sociálního a politického vývoje Československa v uvedených letech. Klíčová slova: Hospodářské dějiny, družstevnictví, spotřební družstva, sovětizace, Centrálně plánovaná ekonomika, 1945 - 1956
|
|
|
Vliv politiky státu na družstevnictví po roce 1989 v ČR
Bejlovec, Jiří ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Práce Vliv politiky státu na družstevnictví po roce 1989 reflektuje nejvýznamnější změny, které se udály ve vývoji družstevní myšlenky v Československu, respektive České republice po převratu v roce 1989. Řešený problém je otázka popírání družstevního principu jako svébytné a funkční lidské činnosti, či jeho směšování s jinými právními a občanskými formami konání, které mohou být protěžovány právě na úkor družstev. Práce zkoumá reálnost takového jevu ve vývoji po roce 1989. Činí tak zejména v souvislosti s institucionální změnou celého odvětví i všeobecného kontextu a využívá k tomu zejména metod institucionální analýzy a analýzy diskurzu v dané problematice a to s ohledem na hlavní společensko- politické proudy a paradigmata, která při legislativních změnách a změnách koncepcí v danou chvíli byla nejvíce reflektována a byla přenášena do reálných výstupů. Práce se tak zajímá o neoliberální přístup, který byl v devadesátých letech minulého století znatelně přítomný také v našich zemích a stále v některých přístupech a ideách je aktuální a v návaznosti na něj se přenáší do platných norem. Ovšem to se děje v souvislostech institucionální proměny v rámci celé společnosti. Důležitá je pak u práce argumentace, v níž se porovnávají myšlenky a principy družstevnictví právě s neoliberálním přístupem a...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na nymburském okrese 1948 - 1953
Rajlová, Lucie ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kolektivizace na nymburském okrese 1948 - 1953 je primárně zpracována jako stručný náhled na počátek kolektivizace na nymburském okrese, vymezeno lety 1948 až 1953. První část je věnována stručnému popisu zemědělství v Československu a jeho vývoji po druhé světové válce. Připomenuty budou některé předpoklady, ze kterých vycházelo poválečné družstevní zemědělství po roce 1945, jako byly Hradecký program a Ďurišovy zemědělské zákony. Část práce je věnována i okolnostem zákazu Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, tedy strany agrární - v rámci poválečné politické obnovy po roce 1945. Předválečná agrární strana měla ve svých řadách četné zastoupení sedláků. Mezi nimi byla řada těch, kteří byli v dalších letech nejcitelněji postiženi kolektivizačními praktikami. Dále práce připomíná počátky kolektivizace v ČSR po únoru 1948. Hlavní pozornost pak věnuji vzniku a činnosti JZD ve vybraných obcích nymburského okresu v uvedeném období. Poslední část je věnována některým politickým procesům se zemědělci na nymburském okrese, též jejich využití v dobové propagandě. V přílohách jsou k bakalářské práci připojeny tabulky s údaji a dobové propagační materiály. Stěžejní části práce byly vypracovány na základě studia materiálů ze Státního okresního archivu Nymburk,...
|
|
|
Hledání podoby Filmového družstva, verze 2.0
Reichová, Tereza ; Felcman, Jakub (vedoucí práce) ; KUBICA, Petr (oponent)
Tato diplomová práce s honosným pracovním názvem Filmové družstvo, verze 2.0. je výstupem mých dva roky trvajících rešerší vedených za účelem založení družstevního subjektu. Vycházím z obecně kladného vnímání současného družstevnictví ve světě, ale svůj výzkum aplikuji na specifickou situaci v České republice. Ta má za sebou sice barvitou družstevnickou historii během období tzv. první republiky, ale současný přístup k družstevnickému modelu je celkově negativní, především kvuli neblahé roli kolektivizace v druhé polovině dvacátého století.
Právě z tohoto důvodu se zaměřuji na české případy, historické i současné. Historie filmového družstevnictví u nás ale zatím neexistuje, byli bychom jejími průkopníky a tak ve své práci hledám modely minulé i současné z jiných odvětví, které by pro to filmové mohly být podnětné. Svou práci končím inspirací z alternativních modelů uvažování nad světem, kde finance nejsou hnacím modelem, ale pomocníkem k lepšímu světu.
|
host ::
RSS.